Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Body k modlitbě za nevinné oběti

29.11.2001, autor: David Vopřada, kategorie: Modlitba
V našich dnech se stala až příliš obvyklou zkušeností zpráva o násilí nebo neštěstí, které ukončilo život desítek či dokonce tisíců nevinných lidí. Děti, které vystřílejí třídu svých spolužáků nebo přepady nedělní bohoslužby křesťanů (třeba v poslední době v Pákistánu), teroristické útoky, havárie letadla... Podíváme-li se k nám do vlasti, nemůžeme si zakrývat oči před násilím, které přepadne často zcela znenadání a fyzicky nebo psychicky zmrzačí nebo dokonce ukončí život. Přesto jsme si schopni zakrývat zrak před nevinným utrpením druhých, nejdéle však do chvíle, kdy se něco takového stane někomu blízkému.

První reakcí křesťana bývá, že se modlí. Modlí se, aby už tolik nebolela rána, kterou on sám nebo další známí cítí. Modlí se, aby Bůh chránil svůj lid a aby se již nic takového nestalo. V prvních chvílích nás svazuje strach z bolesti a smrti, strach z příštích okamžiků nez našich drahých, bolest, která nám místo nich zbývá, šok, protože nechceme ještě stále uvěřit, že se "to" skutečně stalo. Ze svého postavení nedokážeme dát smysl bolesti, před kterou stojíme, a nemůžeme změnit nezměnitelné. Jak se ale v tomto momentu modlit tak, aby nám šlo o věc Království, abychom se teď doopravdy, a nejen "zbožně", modlili za Boží vůli? Jak přistoupit v modlitbě před Pána a chválit jej takového, jaký je?

Doufáme, že některé z následujících bodů poslouží jako odrazový můstek pro vaši vlastní modlitbu ve společenství tváří v tvář neštěstí, které překračuje naše lidské chápání, a které je tak hodně a tak často součástí života našeho a našich rodin, společenství, přátel, farnosti...

Díky

Děkujme Bohu za život, který nám dal a za jeho vedení v našem životě. (Gn 28, 15)

Děkujme Bohu za známé, přátele a své blízké, které jsme ztratili; děkujme za dobrodiní, která jim Bůh v životě prokazoval; děkujme za dobrodiním, kterým se pro nás stali. (2Sam 1, 26)

Děkujme Bohu za lidi, kteří v této pro ně těžké situaci začnou hledat Boží tvář (Jon 2, 1-9).

Děkujme Bohu za to, že nám připomíná naši vlastní zranitelnost a smrtelnost a prosme ho, ať připraví naše srdce a mysl, abychom mu byli věrní, jestliže se ocitneme v trýznivé situaci.

Chvála

Chvalme Boha, protože On je vládcem všeho, svrchovaně kraluje nade vším, nic jej nemůže překvapit (Iz 45, 5-7).

Bůh je živý, původce všeho života, je Bohem živých, naším podílem v zemi živých. (Ž 27, 13; 142, 6)

Hospodin je naší tvrzí, opevněnou tvrzí k záchraně, skalní příbytek, milosrdenství (Ž 91, 2; 71, 3; 144, 2)

Bůh zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe. (2Tim 2, 13)

Prosby a přímluvy

Prosme Boha za ty, kteří zahynuli. Vyprošujme jim jeho milosrdenství, ať jim otevře brány nebe. (Zj 2, 7)

Prosme Boha za zraněné. Přimlouvejme se za jejich uzdravení a rekonvalescenci. Žádejme Boha, aby promlouval do jejich srdcí a dal jim zakusit moc své blízkosti.

Prosme Boha, aby si tuhle situaci použil k tomu, aby otevřel srdce postižených neštěstím, prosme, aby jim ukázal svou tvář.

Prosme Boha za ty, kteří tohle neštěstí nebo násilí zavinili. Ať se nad nimi Bůh smiluje, přivede je k pokání (pokud neštěstí způsobili záměrně) a ukáže také jim velikost svého milosrdenství a otevřenou náruč Otce.

Prosme Boha za všechny ve světě, kdo jsou nespravedlivě pronásledováni a také za ty, kdo toto bezpráví a bolest způsobují.

Prosme Boha, aby požehnal službu společenství nebo farnosti postižené tragédií. Prosme jej, aby jim dal sílu nést svědectví, když budou mluvit o věcech, které se staly.

Prosme Boha, aby pomáhal rodinám obětí a jejich blízkým zbavit se hněvu a pocitu viny, které vzešly ze ztráty jejich milovaných.

Prosme Boha, aby zaměřil pozornost křesťanů na to, jak je modlitba potřebná, a aby povolal lidi, kteří se za danou situaci budou dále modlit.

Prosme Boha, aby vybavil svou mocí ty, kteří budou pomáhat a sloužit postiženým tímto neštěstím nebo katastrofou (Žid 13, 20-21).

Prosme Boha za sebe i za ostatní o touhu a lásku ke Kristu, která zahání strach (1Jan 4, 18).

Biblické úryvky

Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. 1Sol 4, 14

Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých. Řím 14, 7-9

Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45 abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Mt 5, 44-45

Již jsem si říkal: "Uprostřed svých dnů se do bran podsvětí odeberu, je mi odečten zbytek mých let." Říkal jsem si: "Nikdy už nespatřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, člověka už nikdy nezahlédnu, přiřadím se k obyvatelům té říše zapomnění. Moje obydlí je strženo a stěhuje se ode mne jak pastýřský stan. Svinul jsem svůj život jako tkadlec dílo. On sám odřízl mě od osnovy. Do dnešního večera jsi se mnou hotov! Stavěl jsem si před oči až do jitra, že mi jako lev rozdrtí všechny kosti. Do dnešního večera jsi se mnou hotov. Jako rorejs a jeřáb, tak sípám, kvílím jako holubice, zemdlely mé oči upírající se na výšinu. Panovníku, jsem v tísni, zasaď se o mne! Proč bych dále mluvil? Vždyť to, co mi řekl, učiní bezpochyby. Doputuji veškerá svá léta s hořkostí své duše. Panovníku, kvůli tomuhle se žije? Žil můj duch pro tohle vše, co zažil? Uzdrav mě a zachovej mi život! Hle, ta hořkost přehořká mi byla ku pokoji. Ty sám vytrhl jsi z jámy zániku mou duši, za sebe jsi odhodil všechny mé hříchy. (Iz 38)

Haleluja. Chval, duše má, Hospodina!

Hospodina budu chválit po celý svůj život,

svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu.

Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není.

Jeho duch odchází, on se vrací do své země,

tím dnem berou za své jeho plány.

Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova,

kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu,

jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří,

jenž navěky zachovává věrnost.

Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává.

Hospodin osvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje,

Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova,

ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu.

Hospodin bude kralovat věčně,

Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení. Haleluja. (Ž 146)

Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.(1Kor 15, 19-22)


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2014
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2016