Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Křesťanský život a duchovní boj

20.02.2004, autor: Michalle Moran, kategorie: Křesťanský život

Michelle Moran (Sion Community, Anglie) se zamýšlí v tomto článku nad důležitostí rozlišování duchů a schopností rozkrývat negativní působení zlého ducha v naší mysli, kterým je schopen svést a přivést k pádu mnohé věřící, zvláště ty, kteří jeho záměrům nevěnují dostatečnou pozornost.


U sv. Matouše čteme: "Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu." (24:43)


Je tomu asi tak pět let, co byl náš dům, stojící v poměrně ospalém, zapadlém venkovském kraji, nečekaně vykraden. Začali jsme si proto dávat větší pozor – dům jsme lépe zabezpečili proti vloupání a nainstalovali pár přídavných speciálních zámků. Když jsme pak odjížděli na pár dní z domu, schovávali jsme na tajné místo i naše video s CD přehrávačem!! Nicméně jak šel čas, vrátil se náš život do poklidných kolejí a na bezpečnostní opatření jsme postupně zapomněli. Těsně před vánocemi, když jsme byli s komunitou na duchovním cvičení, jsme byli vykradeni znovu. Zloději se tentokrát zřejmě zaměřili na naši vesnici a náš dům je musel nutně provokovat, když se v něm nesvítilo a i jinak bylo zřejmé, že je prázdný.


Když o tom nyní přemýšlím, zdá se mi, že se z této příhody můžeme něco dozvědět o duchovním boji. Kdykoli jsem měla před sebou nějaký větší čin , byla jsem si velmi dobře vědoma skutečnosti, že se nacházím uprostřed duchovní bitvy. Snažím se v takové situaci zůstat vždy v pokoji, ale přitom bdím, ochraňujíc sebe samotnou, a jsem připravena na jakýkoliv možný útok nepřítele. Nejzranitelnější se pak automaticky stávám v nestřežených mezidobích, v dobách odpočinku.


Zbraně sebezapření


Tradičním místem duchovního boje je doba postní. Velmi jsem si oblíbila modlitbu z liturgie Popeleční středy: "Bože, dej ať nás posílí dnešní půst, kterým zahajujeme úsilí o svou duchovní obnovu, abychom se naučili sebeovládáním statečně přemáhat zlo."


Zdá se, jako by období postu bylo časem zvýšené bdělosti, připravenosti a nejvyšší pohotovosti. Jakmile však nastanou Velikonoce, je snadné a lákavé si dát mezi těmi všemi malovanými vajíčky, slavením a radostí ze vzkříšení tak trochu pohov.


Nedávno jsem uvažovala o tom, jaká bezpečnostní opatření v duchovním boji vlastně používám.


Jako první krok mi přijde důležité prostě si uvědomit, že tu je také ten Zlý. Jakmile zpozorujeme jeho útok, je už vlastně poražen, neboť jako odhalenýa mimo úkryt už nemá šanci nás dále tajně klamat.


Přiznám se, že nejsem z těch křesťanů, kteří si každé nepohodlí čí drobnou nesnáz vysvětlují jako útok nepřítele. Jak ale poznáme ten okamžik, kdy "ďábel obchází kolem jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil?" (1Pt 5,9). Je jistě třeba být stále na pozoru. Naší hlavní starostí přitom má být naslouchání Pánu a služba Jemu, ne úzkostlivost kvůli různým možným napadením od zlého ducha.


Sv. Ignác nám k rozlišování duchů dává pár velmi praktických pokynů. Učí nás, že pro ty, kteří usilují o hlubší život s Pánem, je Jeho hlas často tichý a jemný. Dokonce se může zdát, že se úplně odmlčel. Z tohoto důvodu potřebujeme být v naslouchání tomuto tichému hlasu vycvičeni. Ten zlý na druhou stranu může přijít s hlasem silným, zneklidňujícím a vyrušujícím. Často se nás snaží znechutit, abychom měli vůči Pánu postoj negativní a odmítavý. Proto je velmi dobré pravidelně zkoumat sama sebe, ptát se, zda a jak jsme vedeni Pánem, a hledat ty věci, které jsou v nás rušivé. Zde nám může pomoci modlit se se sv. Pavlem za "obnovu mysli" (Řím 12,2), neboť právě v naší hlavě nepřítel často rozehrává svou hru – myšlenkové pochody s velmi zlými následky.


Jedním projevem činnosti Ducha svatého je například to, že nás postupně usvědčuje z našich provinění – to proto, abychom uznali svou hříšnost, obrátili se k Pánu s kajícím srdcem a tak přijali odpuštění. Nepřítel nás však naopak chce přivést k pocitu, že jsme odsouzeni, poraženi, nehodní a touží po tom, abychom zdravé sebepřijetí nahradili pochybováním o sobě. Potom se zcela soustředíme sami na sebe a naše hříšnost se stane pevností, v níž jsme uvězněni. Pak nás však Pán nemůže zahrnout svou láskou a Jeho milosrdenství nám připadá nereálnéa nedostupné.


Dále je důležité vidět věci v jejich správné perspektivě. Nemáme přece ve vlastní režii vést ozbrojenou vyhlazovací válku proti ďáblu. Jsme přece "v Kristu" a On je Vítěz. Takže nejpotřebnější pro nás je stát na pevné půdě svého přesvědčení a nechat Pána, aby se postaral o to ostatní. Naše pozice má být mnohem spíše obranná. Musíme se snažit o to, abychom "svou sílu hledali u Pána, v Jeho veliké moci a oblékli plnou Boží zbroj" (Ef 6,10). To je dostatečná ochrana proti taktikám nepřítele. Také mohu doporučit přímluvu svého patrona, svatého Michaela, velkého obránce v boji!.


Před několika lety jsme zde měli propagační akci zaměřenou na snížení loupeží a krádeží, jejíž slogan zněl: "Watch out, watch out, there is a thief about". (v překladu zhruba: „Pozor, pozor, někde tu je zloděj“). To by dnes mohlo být vhodným připomenutí toho, že každý potřebuje do svého všedního života napevno zařadit právě ochranný systém pro stav duchovního boje. Přitom však mějme stále na paměti, že Světlo Kristovo je mnohem silnější než jakákoliv temnota!





Z angličtiny přeložil -ta-


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017