Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Mám rakovinu II.: Poslouchej

16.12.2004, autor: Jack McArdl, kategorie: Svědectví

Poslouchej….


Děkuji ti, mé dítě, můj příteli, za tuto modlitbu vycházející z tvého srdce. Moje dary mohou vykonat zázraky v takovém srdci, jako máš ty.


Prosím, pochop, že vím, co činím. A že ty a tvé dobro je cílem všech mých plánů. Nikdy bych nepřipustil, aby se ti stalo něco, co by ti ublížilo – to může nastat jenom v případě, že by sis to vybral ty sám. V tom případě bych nemohl udělat nic, protože respektuji tvoji svobodnou vůli. Jak jsi řekl, znám tě skrz naskrz. Rozumím ti velmi dobře, když přemýšlíš o tom, že často jenom něco jako rakovina může obrátit lidskou mysl ke mně. Prosím, věř mi, když toto říkám, neznamená to, že chci, aby existovala rakovina. Po pravdě řečeno, věř tomu nebo ne, já ti rakovinu nepřivodil. Tys ji zdědil, přivodil sis ji ty osobně nebo ji zavinil tvůj životní styl. Jak jsi dostal rakovinu, je v této chvíli naprosto nedůležité. Důležité je, že ji máš a že chceš, abych ji odstranil, nebo zastavil její šíření.


Rozumím velmi dobře, proč se ke mně obracíš v tomto okamžiku celým svým srdcem, úplně jinak než před tím. Je velmi přirozené a lidské to tak udělat. Jak říkám v evangeliu: „Ne zdravý potřebuje lékaře, ale nemocný.“ Nepředpokládám, že se ke mně budeš obracet v panice každou druhou chvilku, stejně jako bys neběhal obden ke svému doktorovi, zubaři nebo psychiatrovi. Ty víš, že já jsem zde a že nemusíš cestovat dál než do svého srdce, abys mě našel, a že nepotřebuješ slova, když stojíš přede mnou. Velmi se raduji z toho, když jsi si vědom mé přítomnosti, protože to ti pomůže projít osamělými okamžiky, bezesnými nocemi nebo těžkými dny. Jsem ve tvém srdci pro tvé dobro a pouze pro tvé dobro. V prvé řadě proto jsem přišel na tento svět. Moje uzdravování musí začít ve tvém srdci. Moje přítomnost, můj Duch musí naplnit tvé tělo, jestliže chceš, abych odstranil vše, co není součástí takového člověka, jakého stvořil můj Otec. Přišel jsem, abys měl život, a nechci nic, co by tento život zničilo nebo limitovalo.


Mohu použít vše a cokoliv pro působení dobra. Dokonce i tvoje minulé hříchy dnes mohou v tobě vyvolat velikou lítost a přivést tě ke mně. Nemám zájem cokoliv zmařit a mohu vše obrátit v dobro. V tomto okamžiku přemýšlíš o sobě jako o nemocném rakovinou a to je celý rozsah tvého uvažování o sobě. Nemůžeš pravděpodobně vidět ostatní oblasti svého bytí, kde je uzdravení potřeba ještě naléhavěji. Já vidím mnoho a mnoho oblastí v tvém životě, které potřebují uzdravit. Nemám zájem vyléčit pouze jednu část tvého já a ponechat ty ostatní nemocné.


„Tvé hříchy jsou ti odpuštěny, vstaň a jdi,“ to byl můj způsob, jak ukázat, že uzdravení začíná uvnitř a pak vychází i navenek. Nesmíš si mě představovat, jak uzdravuji slepého muže a zároveň ho nechávám odcházet plného hněvu na svého bratra. V takovém případě ten muž nebyl uzdraven, ale zůstává stále velmi, velmi slepý. To, co žádám, je, abys přede mnou neskrýval nic, abys vše, co je v tobě, vystavil mému působení.


Když jsem myl apoštolům nohy, řekl jsem: „Jste čistí, ale ne všichni.“ V tvém případě si přeji, abys byl uzdraven celý; fakt, že máš rakovinu, vytváří pro tebe dobrou příležitost se mi zcela otevřít a pro mne možnost dotknout se v tobě všeho toho, co potřebuje uzdravit. Toto je okamžik milosti, příležitost k velkému požehnání, chvíle velkého růstu. Když přemýšlíš o své rakovině jako o něčem, co by nemělo být, pak prosím, nech mne přidat k tomu i vše ostatní, co by v tobě nemělo existovat. Přeji si, aby si byl úplně uzdraven, jinak nemůžeš být uzdraven vůbec.


Možná, že tě překvapí více velkých bariér pro působení mé Síly, která v tobě pracuje. Mají málo společného s vyznáním, náboženstvím, modlitbami a podobně. Největší bariérou je hněv, zatrpklost a neodpuštění. To jsou samy o sobě destruktivní síly a moje Síla nemůže působit po jejich boku. Mít na někoho vztek je, jako by člověk pil jed a očekával, že zemře ten druhý člověk. Já vím, že to zní divně, ale je to velmi vážné. Duše, která je plná neodpuštění, určitě není ve stavu, aby mohla být uzdravena. Toto je něco velmi vážného a já bych si přál, aby ses na to opravdu soustředil. Jistě, chci tě uzdravit, ale ty sám musíš vytvořit ty správné podmínky pro toto uzdravení. Samozřejmě, že ti pomohu, dám ti to, co potřebuješ, ale ty si to musíš přát, musíš chtít očistit své srdce a připravit svoji duši. Vím velmi dobře, odkud tvá zatrpklost pochází, znám velmi dobře zdroj tvého hněvu. To ale nehraje žádnou roli. Zlost a zatrpklost musí zmizet, jestliže máš být uzdraven. Nikdy to ale není otázka jenom tvé vůle. Nemáš dost sil na to, aby ses s tím vypořádal sám. Jestliže však máš vůli, já ti dám sílu. Stejně, jako jsem se ptal v evangeliu muže u jezera, teď se ptám tebe: „Chceš být uzdraven ?“ Ano, samozřejmě, chceš se zbavit rakoviny. Ale mé dítě, můj příteli, ty nebudeš vyléčen, budeš stále dost nemocný. To ale není to, co si pro tebe přeji. Mluvíme o odpuštění: a co takhle začít s odpuštěním sám sobě? To tě může překvapit, ale jestliže se ponoříš trochu do svých myšlenek a vzpomínek, najdeš mnoho vin, zármutků, zklamání, pochyb. Část tebe tě obviňuje z přejídání, kouření, pití alkoholu, podléhání stresu a nahromadění emočních a duchovních jedů, plynoucích z neodpuštění hněvu a zatrpklosti. Jako tvůj Bůh tě žádám, abys odhalil malířské plátno svého života pro mne, a to úplně. Nic nebude ukryto, nic nebude odmítnuto, věci dobré i věci zlé, ošklivé. A teď – pohlédněme na to spolu! Vidíš to, co vidím já?


Chceš to vidět? Jsi připraven pohlédnout realitě do tváře a přijmout ji? Není tam nic opravdu tak vážného, zlého. To není to, co jsem měl na mysli. Nepřišel jsem tě obviňovat nebo odsuzovat. Jsem zde, abych tě uzdravil. Vše, co potřebuji, je, abys poctivě přiznal a připustil všechny své viny, pochybení a hříchy, které vidíš na tomto plátně svého života. (Teď se na chvíli zastav a pohledni na plátno svého života, abys opravdu poznal a přijal skutečnost, kterou na něm vidíš.)


Teď chci toto plátno odhalit, abych ti mohl říct, že je ti odpuštěno a aby ses ke mně přidal v úplném odpuštění sám sobě. Souhlasíš s tím? Je rozdíl mezi tím, když je člověk uzdravován anebo léčen. Být uzdravován znamená, že je člověku vráceno zdraví, a být léčen znamená, že je odstraněna určitá nemoc.


Pro mne je mnohem důležitější uzdravování, protože chci, abys byl zdráv úplně a v celistvosti.


V evangeliích mluvím o radosti, kterou dávám, o pokoji a životě v plnosti. Pro tebe nechci nic menšího. Jsem si jistý, že víš, jak lidské organizace, jako je OSN, NATO atd. mohou uspět v zastavování války. Nemohou ale přinést mír napořád. Válka znovu vypukne někde jinde ve městě nebo v nějaké jiné zemi. To, co nabízím já, není nějaká rychlooprava, která utiší tvé momentální obavy. Já nabízím úplně nový způsob života a uzdravení. Nyní tě zvu do procesu uzdravování, který, stejně jako přicházející příliv, zvedne všechny lodě, dokonce i ty uvězněné v bahně. Chci tě pozdvihnout, chci, abys zažil úplně nový způsob žití, myšlení a vidění věcí. Jeden z důsledků toho, když člověk dostane rakovinu, je to, že se zaměří na budoucí život, zatímco já se pokouším zaměřit tvou pozornost na život právě teď. To je ten život, na který by ses měl teď koncentrovat, na jeho kvalitu, hloubku a dimenzi Vtělení. Nebe začíná právě teď a ty se toto království ve svém vlastním srdci budeš muset naučit nalézat,. Hledej jako první toto království, a vše ostatní ti bude přidáno… Přenechej rakovinu mně, máš toho dost, s čím se musíš vypořádat. Skutečnost, že máš rakovinu, může být přesně to, co potřebuješ, abys byl schopen otevřít své srdce, svou mysl a svého ducha k mnohem bohatšímu a hlubšímu životu.


Život se stává jedinečným, když je každý den prožit s láskou. Můžeš být stále tak zaneprázdněn tím, co je potřeba zrovna udělat, že přehlédneš to podstatné. Já nikdy nic nepromarním, ať už je to nějaká zkušenost, chyba, nemoc nebo hřích. Všechno mohu obrátit v dobro, jestliže je to odevzdáno mně. To, co se tobě zdá jako problém, pro mne může být příležitostí. Já mohu vidět krásu celého „gobelínu“ tvého života, zatímco ty ze svého místa můžeš vidět pouze rub s nitěmi procházející všemi směry, bez jasného vzoru, návrhu nebo řádu. Není mým přáním, mým záměrem nebo mojí vůlí, aby ses nezajímal o to, že máš rakovinu, abys kvůli tomu nebyl znepokojený. Jsi lidská bytost a tato tvoje reakce je normální reakcí normálního člověka. Vše, co žádám, je to, že mne vpustíš do této situace, a to takovým způsobem, že už si nebudeš myslet, že se o tebe nezajímám. Vše, co jsem vždy od kohokoliv žádal, bylo, aby mi věřil, aby mne přijal a aby mi dovolil dělat to, proč jsem přišel. Uzdravení nemocných, nahrazení nemocí životem v plnosti, nahrazení obav mým pokojem a obnovením naděje v srdcích zneklidněných…, to je, ve zkratce, to podstatné v mém poslání a v mé přítomnosti mezi vámi. Někdo jednou řekl, že jestliže bych zlomením srdce a všech kostí v těle člověka dosáhl toho, aby mě vpustil do svého každodenního života, udělal bych to. To samozřejmě není pravda, protože ta věta je oproti skutečnosti obrácená naruby. Byl jsem to já, kdo si nechal zlomit své srdce a každou kost ve svém těle, abych se stal Pánem ve tvém srdci, Bohem ve tvém životě. Miluji tě a vidím tvoji současnou situaci jako velmi vhodnou pro to, abys zakusil mou lásku. Jsi můj. Nevybral sis mne. Ne, já jsem si tě vybral a místo velkých slibů nebo obětí žádám jen, že mě přijmeš a budeš věřit mým jasným a jistým slibům, které jsem ti dal. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.





Uveřejněno s laskavým svolením vydavatele.


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017