Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Nasloucháš tomu, co posloucháš? II.

27.02.2003, autor: Angelo Scarano, kategorie: Bible
Nabízíme další podněty k prohloubenému naslouchání biblickému textu. Jsou určené pro skupinovou práci s Písmem, ale s malými úpravami je možné použít je také při soukromé četbě.

Interakční psaní

Tento postup používáme v malých skupinkách (max. 5 – 7 členů). Všichni napíšou spontánně myšlenku, otázku nebo postoj k danému textu. Papírky pak necháme jednou až dvakrát kolovat, přičemž se každý vždy vyjádří k předchozímu výroku. Tím se rozvine jakýsi rozhovor k výchozí otázce či výpovědi. Tato metoda má vůči volným asociacím, rozhovoru a diskusi několik výhod:

1. Souběžně vzniká řada rozhovorů a hlasů k rozličným úryvkům.

2. Rozvíjejí se zde všechny aspekty, zatímco u běžného rozhovoru často dochází k zúžení tématu.

3. Komunikace se zpomalí a získá na intenzitě. Zároveň jsou účastníci vedeni k opakovanému nahlížení do textu.

Interakční psaní lze v plénu prezentovat různými způsoby: předčítat, vystavit na nástěnce, vybrat jedno ze vzniklých témat k dalšímu rozvedení ve skupině.

Vciťování

Vciťování má vést k úplnému vtažení účastníků do textu, aby se na vlastní kůži pokusili spoluprožívat a vyjádřit pocity, zkušenosti i projevy nemoci určité postavy. Při takovém cvičení si zároveň můžeme uvědomit vliv těchto okolností v sociální oblasti. Samozřejmě nejde jen o pocity a vazby postavy z vyprávění; ale současně si máme uvědomit obdobné vlastní zkušenosti a jejich vliv na naše vztahy. Účastníky vyzveme, aby se vžili do role dané postavy, např. ochrnutého člověka, a z jeho perspektivy vylíčili třeba průběh jednoho dne.

Stupňová technika

Hlavním cílem této metody je zpomalení a zároveň prohloubení procesu porozumění pomocí rozložení textu do různých pracovních rovin. Děje se tak ve čtyřech stupních, přičemž výsledky každého z nich zachycujeme na tabuli nebo nástěnce.

1) vnímání: nejprve shromažďujeme, co kdo při poslechu zachytil – jde výhradně o skutečné vjemy, nikoliv o pocity nebo hodnocení. Co mi zvlášť utkvělo? Co jsem slyšel? Čeho jsem si obzvlášť všiml?

2) vyjádření pocitů: ve druhém stupni se ptáme, jaké dojmy text vzbudil. Jak jsem se při poslechu cítil? Výpovědi nemusejí být jasné, jednoznačné. Právě pocity bývají často rozhárané a protikladné, přesto se je však máme pokusit vyslovit. Jde právě o to, abychom vyjádřili, co jsme při poslechu zcela spontánně pociťovali, aniž bychom text rozumově rozebírali.

3) shromažďování nápadů: Pocity jsou často vázány na zkušenosti a nápady. Proto se nyní ptáme, jaké asociace jednotlivé účastníky v souvislosti s daným textem napadly. Může jít o velmi rozličné věci: vlastní zážitky a zkušenosti, jiné texty, písně, obrazy, záblesky myšlenek... Zkušenosti účastníků tak obohacují biblický text.

4) závěry: Poslední stupeň vyžaduje relativně hodně času. Každý účastník se na základě shromážděných výroků pokouší dojít k určitému závěru. To neznamená, že má vynést všeobecně platný soud, nýbrž zaujmout stanovisko tváří v tvář různorodým výrokům. Stanovisko může být souhlasné, odmítavé, doplňující nebo korigující atd.

Hra s názvy

Jde o takzvanou akční hru, která vychází z myšlenky, že v novinách je často důležitý titulek zprávy. Přitom každý nadpis zdůrazňuje něco jiného, vede očekávání čtenáře určitým směrem. Různé názvy stejného příběhu mohou tedy vyvolávat různé pohledy, nebo alespoň myšlenkové podněty. K naší hře vedoucí zformuluje řadu různých názvů k biblickému textu. Návrhy by měly být co nejprotichůdnější: nepřiměřené, zdůrazňující dílčí aspekty, zlehčující, ale také některé výstižné. V malých skupinkách (4 – 5 lidí) účastníci o názvech diskutují a hodnotí je. Přitom často bezděčně dojde k prvnímu spontánnímu rozboru textu, což je právě účelem této metody. Na závěr každá skupinka uvede, kterému názvu dává přednost a proč. Alternativou metody je volné hledání názvu.

Metaforické rozjímání

Úkolem účastníků je nalézt k určitým pojmům nebo myšlenkám z textu co nejvíce obrazů. Např.: Být dítětem je jako…Mít starosti je jako…Boží pomoc je jako…

Na závěr doporučujeme zkoušet si nějakou „metodu“ delší dobu (jednou či dvakrát je málo), aby se tak získala určitá zběhlost. Někdo by mohl namítnout, že pomocí takových metod si příliš komplikujeme práci s Písmem: není lepší „jednoduše číst” a sdílet to, co mě oslovilo? Samozřejmě nechceme vyškrtnout takzvané prosté čtení Písma jako nedostačující, ale zkušenost ukazuje, že potřebujeme stále nové obohacující a oživující podněty, jež učiní naši četbu nevšední, novou… A o to právě jde.

-----

Nezapomeňte, že máte možnost zasílat své biblické dotazy Angelovi buď přímo na jeho e-mail: scarano@atlas.cz, na e-mail těchto stránek (obnova@centrum.cz) nebo do redakce Effathy.


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017