Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


O Jabloni a jablku

07.10.2004, autor: Lenka Ješková, kategorie: Svědectví

Předmluva


Jak vypadá obyčejný život ve farnosti „na dědině", kde se všich­ni znají, převážná většina ví o svých sousedech i to, co sami ne­tuší, a den pokojně plyne od vý­chodu slunce k západu měsíce stá­le stejně, pouze s malými výkyvy v počasí, změnami týkajícími se narození, svateb a úmrtí a něja­kých dalších důležitých událostí, jako by se ho nic netýkalo? Je to ja­ko obraz, na němž farnost jako by čekala a odpočívala a choulila se třeba pod lípou nebo pod jabloní.


Úvod


Jablko v dějinách lidí plnilo různé úkoly. Mně se velmi líbí ten, kdy praštilo Newtona do hlavy, až se mu zajiskřilo před očima a vypadl z něj zákon tak dokonalý, že je s podivem, že k tomu bylo jablko vůbec třeba.


Nevím jestli jablko způsobilo rozruch i ve farnosti naší, aleje pravda, že na konci roku 1996 to začalo jiskřit. Skupina věřících místních i přespolních různého věku se začala scházet k semináři duchovní obnovy.


Nikdo by dřív netušil, jak mo­hou být Vánoce napínavé. Od úst k uchu se nesla zvěst o tajem­né sektě scházející se u jedné místní rodiny, protože faru obý­vala pouze plíseň a sem tam tkal nějaký pavouk sítě zachycující ozvěny slov a kroků.


Farnost vstala. Řeči se nesly jako koše plné ovoce ráno na trh až před pana faráře, a když se před něj vysypaly, bylo zjištěno, že dal k té podivnosti podnět.


1. dějství


Vánoční bouře přešly, náledí roztálo, a skupinka se scházela poctivě každý pátek. Připravova­li se dohromady, i když každý zvlášť, přišlo nové jaro a rozkvet­lo znovuvylitím Ducha svatého.


Na Katolickou charismatickou konferenci v Českých Budějovi­cích v roce 1997 odjel celý auto­bus přesto, že bylo krátce po po­vodních a nikdo nevěděl, co a jak bude. Strom zrál a košatěl.


Zápletka


Skupina se rozdělila na něko­lik menších - to bylo jasné, vždyť byli i z jiných farností a různého stáří. Na původním místě zůsta­lo Společenství svaté rodiny. Stá­le se poctivě scházeli každý pátek několik let. Ale - někdy chy­běl ten, protože mu opadávalo listí a onemocněl, někdy jiný, protože byl přesazen do jiné zahrady. A najednou bylo zjiště­no, že ne každý týden má pátek.


Rozuzlení


Společenství se rozpadlo. Vní­mám to ale tak, že neexistuje pouze původní forma setkávání. Z mnoha různých důvodů prostě nemohlo pokračovat v dosud praktikované podobě. Ale když je těžko, když je radostně, máme jeden druhého. Jsme jadérka uvnitř plodu a nemůžeme z něj vypadnout, aniž bychom jej po­škodili. Je to jako v opravdové rodině. Můžeme být na různých místech, ale přese všechno patří­me k sobě.


Epilog


Přece jen měly ty pátky na něco vliv. Od té doby má celá farnost možnost přijít každý první pátek v měsíci adorovat Božské srdce Páně.


A tak doufám, že se urodí víc jadérek....


Lenka Ješková (Olbramovice)


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017