Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Věrnost

25.02.2004, autor: Marie Frydrychová, kategorie: Křesťanský život

Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede spor s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha. Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá krev. Proto země truchlí, chřadnou všichni obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo, hynou i mořské ryby. (Oz 4, 1-3)



Nepřipomíná nám tento text články současných novin? Kletby, vraždy, cizoložství, krveprolití - vždyť zprávy sdělovacích prostředků nejsou o ničem jiném. A nechřadnou jen lidé, ale i zvěř, ptactvo a mořské ryby. Páni ekologové, četli jste někdy Ozeáše?


Prorok, žijící kolem roku 750 před naším letopočtem, předvídá, že lidská i ekologická krize čeká člověka, který zavrhne věrnost, milosrdenství a poznání Boha. Zaujalo mě, že na prvním místě je jmenována věrnost.


Společnost, ve které žijeme, věrnost nepokládá za žádnou velkou ctnost. Manželská nevěra je chápána jako projev sympatického lidství, nedodržování smluv v obchodních vztazích se vyplácí jako zdroj náhlých vysokých příjmů, rušení slibů je zcela běžné. Nad tím už se nikdo ani nepozastavuje. Podle Božího slova však nevěrnost plodí jen zánik, vzniká z nedostatku poznání pravého Boha. Proto si položme základní otázku: Jaký je Bůh? Je věrný? Co to znamená věrnost Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova, jaká je věrnost Ježíše Krista, jak se projevuje věrnost u Ducha svatého?



Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný. (Ž 31,6)



Tato žalmistova slova použil Ježíš na kříži. Ve chvíli odevzdávání svého ducha do rukou Otce počítal s věrností Boží, byl si jist svým vzkříšením. Jen tak mohl slíbit lotrovi po pravici, že ještě dnes spolu budou v ráji. Ježíš znal svého Otce a věděl, že je stoprocentně věrný. Zvědavci pod křížem a dokonce i nábožensky velmi vzdělaní lidé nerozuměli ničemu a domnívali se, že Ježíš prohrává. Ale Ježíš sám prokázal Bohu věrnost až na smrt a tím už se neztotožňoval s Otcem jen jako Boží Syn, ale i jako jediný opravdu věrný Syn člověka.


Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem. (1K 1,9)



Věrný Bůh nás povolal do společenství se svým věrným Synem. Bůh je věrný, a také jeho prvorozený Syn je věrný. Tento prvorozený Syn dnes sedí na pravici nebeského Otce, ale nám byl seslán jeho duch, Duch svatý. Ovocem Ducha svatého je mimo jiné také věrnost. Kde není Duch svatý, tam není ani věrnost. A naopak, kdo vykazuje věrnost Bohu, nevykazuje ji z nějaké vlastní ušlechtilosti, ale z Ducha svatého.


Nezapomeňme však, že nejde o jakoukoliv věrnost - někdo je věrný určité značce alkoholu či cigaret, která z něho dělá závislého, jiný o sobě tvrdí, že je věrný své politické straně, i když se ta strana dávno zprofanovala.


Věrnost, která je podstatná a která plodí dobro na tomto světě, včetně šetrného zacházení s přírodou, je zcela závislá na naší věrnosti Bohu. Jestliže je věrnost ovoce Ducha svatého, pak je naprosto pošetilé se domnívat, že toto ovoce může plodit někdo, kdo se nesklání před autoritou Boží a nevešel do společenství s Ježíšem - Božím Synem a naším Pánem.


Nutno říct, že my lidé Boží věrnosti někdy nerozumíme. Náš život je příliš krátký, a Bůh pracuje v úplně jiných časových dimenzích, takže ne vždycky vidíme v každé oblasti, že se Boží slovo zcela naplnilo. Můj otec se nedočkal pádu komunistů, nedočkal se vrácení majetku, který mu byl ukraden, přestože Boha nikdy neopustil a nezradil. Ale na Boží věrnosti to nic neubralo. Boží věrnost se nevztahuje jen na nás, ale i na naše děti, až do tisíců pokolení těch, kteří Boha milují. Jak už jsem řekla, můj otec se nedožil navrácení svého rodného domu, ale dnes tento dům vlastní jeho vnučka, která se narodila až po jeho smrti a vesele si tu vyrůstají jeho dvě pravnučky.


Není to krásné? Není tato dokonalá, náš život přesahující, Boží věrnost daleko ušlechtilejší, než kdyby se naplňovala pouze v jediné generaci?


Dění kolem nás, od povětrnostních změn až po náhlá úmrtí v rodinách, v člověku často vyvolá různé pochybnosti. Život jde úplně jinak, než bychom chtěli.


Ta nejhorší otázka, kterou si však v těžké situaci můžeme položit, je ono známé: "Kdyby byl Bůh, jak by tohle mohl dovolit?" Ta otázka nemá žádnou logiku. Bůh nám říká, odkud je všechno zlo. On k nám jasně a nejrůznějšími způsoby už po mnoho tisíc let promlouvá a chce se nám dát poznat. Dokonce i vlastního Syna pro nás obětoval, abychom mohli žít z Boží věrnosti, žít s Ním. I ve chvílích našich nejtěžších zkoušek je Bůh věrný a nedopouští, abychom byli podrobeni zkoušce, kterou bychom nemohli vydržet, ale se zkouškou nám připravuje východisko a dá nám sílu, abychom mohli obstát. (1 K 10,13)


Bůh je věrný a co započal, to také dokončí. A cože to započal na nás, kteří za ním jdeme? Mimo jiné i dílo své věrnosti, která se v nás jako v zrcadle má odrazit naší věrností vůči Jemu.


Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života. (Zj 2, 10) Ano, náš Pán Ježíš Kristus byl věrný až na smrt. Následujeme-li ho, očekává se od nás, že i my budeme věrni až na smrt, ale dostaneme za to, stejně jako náš Pán, vítězný věnec života. Věčného života. Spolu se svým Pánem pak budeme tam, kde je On, Bůh nám setře každou slzu z očí a smrti již nebude, ani žalu ani nářku, ani bolesti už nebude, protože co bylo pominulo. A ten, který seděl na trůnu řekl: Hle, všechno tvořím nové. Napiš tato slova, jsou věrná a pravá. (Zj 21) Toto je věrnost, kterou má na mysli Bůh a to je také jediná věrnost, která může pomoci lidstvu a dokonce i ostatnímu Božímu stvoření. Přeji vám i sobě, abychom v této věrnosti vytrvali až do konce.



Převzato s laskavým svolením Trans Worls Radia http://www.twr.cz/html/download2.htm


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2017
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump
Katolická charismatická konference 2017